pondělí 28. listopadu 2016

Vzorkovala jsem: Lyonsleaf

* koupeno na lyonsleaf.co.uk

No nevypadá to pěkně? Lyonsleaf byla jedna ze značek z anglické kosmetiky, kterou jsem chtěla zkusit dlouho. Spolu třeba s Premae, Bravura London, Bee Good, Tropic, Lulu and Boo, Botanicals, Beeutiful, The Rose Tree, Rosalena... no pár jich ještě je. Některé jsem si už koupila a jiné třeba někdy ještě koupím. A můj seznam je dlouhý (a drahý). Ale tak jsem se jednoho dne nadechla, dostala jsem k tomu určitě nějaký impulz, byla asi sleva a samozřejmě časově omezená, takže jsem musela spěchat, teď nebo hned, a koupila jsem. Přišly tak roztomilé maličké plechovečky, jen s 8 ml, a velmi sympatické mýdlo se sluníčkovou barvou. A jak to bylo dál?




I začalo to moje vzorkování opravdu skvěle. Jako první jsem si samozřejmě otevřela vzorkové mazání. Jako na moji koupelnu se stojí fronta až za roh do kuchyně, ale tělové mazání si klidně otevřu kdykoliv nové. A tak jsem otevřela, zabořila jsem prst a vydechla jsem okouzlením. Ta jemnost, ta hebkost, ta okamžitá poddajnost. Tak příjemně se to rozpouští, odpouští si to tu matlavou fázi, na kterou většinou narazíte u bambuckého másla a přírodních másel, má to spíš olejovou konzistenci, která se velmi dobře roztírá, celkem rychle se vsakuje. No začalo to s Lyonsleaf skvěle.

Bohužel to pak až tak skvěle nepokračovalo, ale tohle tělové máslo je docela určitě fajn. Je určitě tím nejlepším, co jsem vyzkoušela od Lyonsleaf. Vzhledem k tomu, že jsem zkusila snad polovinu sortimentu a beztak si myslím, že mýdla budou všechna stejná... tak tělové máslo je nejspíš to nejlepší z celého sortimentu. Jestli něco a jestli prostě tuhle značku potřebujete vyzkoušet, tak tohle tělové mazání se doma určitě neztratí.

Jo a říkala jsem vám, jak krásně mi to voní? Tak jemně, přírodně, jak čisté miminko. Nejraději bych se do toho ponořila celá. A z pokožky je to docela cítit i delší dobu po namazání. Je jemná, hebká a voňavá. Jako jo, tohle tělové máslo je fajn. I když dávám přednost spíš těm těžším umělejším vůním, tak tahle jemná příroda má něco do sebe.



Tak já vám tedy nevím, ale mi to skoro až smrdí. Rozhodně to není kytičková vůně a už vůbec to nevoní jako měsíček. Mi to spíš vonělo jak slanina. Trošku zauzená. Se žampiony. No tak nic, popojedem raději. S krémem mám totiž i jiný problém než vůni. Navíc ono to voní fakt slabě, skoro to spíš až nevoní, takže mě ta slanina ani nijak neobtěžuje. Navíc slanina je dobrá věc.

Takže ten další můj problém je asi nějak takto. Toto je ten nejjednodušší až urážlivě jednoduchý mastný krém. Prostě vezmeme bambucké, to je přece zázrak pro všechno, smícháme s nějakými oleji, přidáme éteráky a sedni si z toho na zadek. A uvědomuji si že nejsem k tomu krému spravedlivá. Prostě přírodní krém, který slibuje šetrnost a výživu pro ekzematickou pokožku. A je to moje chyba, že jsem od toho čekala trošku víc. Třeba regeneraci. Té jsem se moc nedočkala. Místo toho jsem dostala mastnotu, co se nevsakuje. Docela nepříliš příjemnou a ničím výjimečnou konzistenci. A velmi pěknou pozitivní barvu.

Tak nějak mě to opět nepřesvědčilo, že tyhle na koleni míchané suprdupr přírodní balzámy se dokáží vyrovnat těm klasickým aromaterapeutickým balzámům na pleť od Decleoru nebo některým variantám od Darphinu. Nechápu, proč to s nima pořád zkouším. Nemůžu si pomoct, ale v tomto případě si opravdu myslím, že laboratoře a různé výtažky a molekuly mají nad tou čistou přírodou typu vemte bambucké, přidejte aloe vera, trošku oleje a vybrané éteráky... no nad tímto má ta předražená aromaterapeutická kosmetika se značkou prostě vždycky navrch. Minimálně v tom, že někdo při výrobě přemýšlel nad skladbou éteráků. A je to přesně ten důvod, proč nejsem příznivcem domácího DIY a doma míchaných krémů. A nejsem fanda ani tohodle měsíčkového zázraku od Lyonsleaf.



Jako trošku si to u mě značka vylepšila s tímto balzámem. Nebo trošku... to je dost nepřesné. Pořád je to ta jednoduchá příroda, co prostě nedělá nic. Zamastí to, delší dobu se to nevsakuje, na pleti to vydrží, ale pak se to třeba i vsákne. Prostě si představte jakékoliv balzám postavený na základě bambuckého másla, třeba klidně i to čisté bambucké máslo čisté, a získáte takovou rámcovou představu.

Na druhou stranu se ale výrazně zlepšila vůně a konzistence oproti tomu oranžovému měsíčkovému zázraku. Konzistence je totiž boží. Je stejná jako u tělového másla a je tak jemná, hebká a sametová. Naprosto snadno se nabírá, okamžitě začíná na prstu tát a úžasně se rozmazává. Nelepí a určitě se mi i rychleji vsakuje než měsíčková varianta. Jen bohužel prostě na pleti pak nedělá nic. Fakt je mojí pleti úplně jedno, jestli si večer namažu tohle, nebo něco jiného, nebo se vůbec nenamažu, prostě tak průměrné to je. Promastí to a trošku to vyživí. Asi chci ve svém věku už i něco víc.

V tomto světle se ovšem jeví jako velmi logické, že tento balzám je vlastně označený jako čisticí balzám a jako odličovač. Jsem ho tak nakonec spotřebovala, když mi došla trpělivost s čekáním na nějaké účinky na pleti. Tak to zase jo, tak to zase není špatné. Odlíčí to všechno, jako ostatně jakýkoliv jiný přírodní odličovací balzám postavený na bambuckém másle. A navíc to má tu pěknou hebkou konzistenci, co se hned rozpouští a co se s ní dobře pracuje. Taky mi to voní, na pleti to příjemně klouže a odlíčí to všechno bez problémů. (Balzám na pečující balzám, co na sebe namažete, doporučuji spíš ty drahé kategorie... nebo Emtage, ten mě docela bavil na rozdíl od Lyonsleaf.)





Měsíčkové mýdlo zní dobře ne? Navíc já mám přírodní mýdla opravdu ráda. Umývám si s nimi pleť po odlíčení a připadám si pak velmi vrzavá a velmi úžasně čistá. Tohle měsíčkové mýdlo je velmi velmi ale opravdu velmi průměrné, skoro až podprůměrné a skoro až průšvihové přírodní mýdlo.

Problém první: velmi málo to pění. Ale tak s tím se dá žít. Problém druhý: velmi rychle mi to ubývá. S tím by se taky dalo žít. Problém třetí: pleť mi to umyje velmi nedostatečně. A mně se z toho ucpávají póry. No a to je věc, se kterou se asi nesmířím. Asi jsem si to velmi neoblíbila.

A tak mi doma zbyla polovina toho mýdla a já na něj snad už dva týdny pro jistotu nesáhla vůbec, před tím jsem ho taky používala na střídačku, protože jsem si nebyla úplně jistá svým názorem. Ale ono to fakt umývá sakra málo. Takže co s tím? No začnu tím, že od značky Lyonsleaf si už nic kupovat nebudu a vám doporučuji zhruba to samé. Maximálně nějaké to tělové mazání nebo mýdlo na tělo. Já už ale asi vynechám. Mýdla na tělo jsou nudná. Chci dokonalé čistící mýdlo na pleť. A dokonalý pleťový balzám. Tady jsem ho bohužel nenašla.

pondělí 21. listopadu 2016

Spotřebováno: Skinfood, Lyonsleaf, Emtage, Martina Gebhardt a Live Clean

Ach jo, opravdu jsem měla pocit, že první polovinu roku se mi to dařilo. Prostě nekupovat kraviny, zbytečnosti, nadbytečnosti, blbosti a vůbec kosmetiku. A když jsem kupovala, tak s rozvahou. Třeba odličovače nebo gely a pěny na čištění jsem nekupovala skoro vůbec, jen jsem spotřebovávala nasyslené ze zásob. No a pak se mi to začalo sypat a pořád se to sype a bojím se, že v listopadu a prosinci se to dosype. A jako pro mě za mě, lepší když sype, než když prší, ale moje konto to bolí a možná se z toho už nikdy nevzpamatuje. Takže v říjnu nakoupeno celkem 65 kusů různých velikostí. A do toho všeho spotřebováno 14 kusů. Vidíte tam ten nepoměr?


Jako prostě docela jsem si nakupovala v říjnu, to nemůžu popřít. Ze začátku to šlo a jediná z mého pohledu fakt zbytečná objednávka, objednávka jen tak pro radost, něco bez čeho bych se klidně obešla... no tak to byly dvě objednávky od ColourPop. Taky jsem si mohla objednat jen jednou, jak normální člověk. Ale zase to se musím pochválit, mám jenom jednu objednávku z iHerbu. Kterou jsem udělala jen, abych využila ty loyalty tolary, ale tak henna se vždycky hodí, to se spotřebuje, se nebojím. Jinak obě asijská tonika potřebuji (samozřejmě), navíc jsem je už začala používat, takže tam je to v pořádku. Sprej na rozčesání vlasů taky doma my holky potřebujeme. Šampon se neztratí. Jsem minule dovolila dětem použít můj šampon. Lahvička byla plná, po dětském zásahu je tam tak tři centimetry ke dnu... ale zase nám asi dva týdny fakt pěkně voněla koupelna. By mě zajímalo, kam to nalily. Něco málo jsem dostala a takové ty limitky od Catrice a Essence, to ani nejsou nákupy, to je čistě sběratelská potřeba.

No ale pak se poslední týden v říjnu staly vánoční balíčky. Ups. A do toho ta spotřeba nevalného množství. Vlastně i nezajímavého množství... no za říjen prostě nic moc. Teorie udržitelného nakupování v háji a spotřeba nezajímavého charakteru. 



Skinfood Premium Tomato Whitening Kit mi úplně jako velké naděje nedával. Je to malé, co taky od toho čekat, ono zrovna bělení a boj proti pigmentovým skvrnám je na dlouho. Ale víte co? Já se nebojím říct, že ano. Že tohle bych si klidně dokázala představit v plném balení, abych prozkoumala další účinky. Jako jasně. Ono já to možná ani nepoznám. Když to zkombinuji s Pixi Glow a se sérem z céčka a s áčkem... no všechno tohle prostě proti těm pigmentovým skvrnám působí a dost těžko odlifrovat vše ostatní a hodnotit účinek jedné malé sadičky. Ale já si fakt myslím, že s pigmentovými skvrnami mi to pomohlo. Přeberte si to jak chcete. Tonikum mi tedy úplně sympatické nebylo, ale tu essenci bych si dokázala představit v koupelně i v plném balení. 

Lyonsleaf Caledula Cream byl prostě zbytečnost. No a já se chystám na konečnou shrnující recenzi Lyonsleaf... nevím tedy, jak to říct, prostě jednoduchá příroda. A to jednoduchá nemyslím v dobrém slova smyslu, ale myslím to skoro až jako urážku. Jim jako věřím, že kvalitní ingredience a vymyšlené složení... ale když to jenom maže a navíc pro mě nepříjemně... tak jiné hodnocení tomu ani dát nemůžu.



Emtage Clear Glow Camellia Cleansing Oil byl tak úžasný. Ale jakože fakt. Naprosto krásně voněl. Konzistence pleť jen hladila a zjemnila, ale všechno odlíčila na první setření. Jasně, je to čistá příroda, jen oleje, bez emulgátorů, takže dolů to jde trošku náročněji a bez tanečků s hadříkem se neobejdete. Ale už jsem si tak zvykla, že mi to asi nevadí. Jako jo, kdybych si teď kupovala nový odličovač a chtěla ten nejlepší a nejúžasnější a nejfajnovější, tak bych jasněže chtěla Emma Hardie. Ale nekupuji a asi se dopustím možná trošku kroku vedle... ale fakt bych tento odličovací olej k velké Emmě přirovnala. Nevoní stejně, neodličuje stejně, nemá úplně totožnou konzistenci, taky tady srovnávám balzám s PEGy a čistou směs rostlinných olejů... ale prostě ten pocit na pleti je stejný. Odlíčí to všechno hned, podobně mi to i voní, tak konejšivě a exoticky jemně, a na obličeji mi to přijde až neskutečně podobné. Přeberte si to, jak chcete.

Martina Gebhardt Salvia Tonic měl u mě velká očekávání a vám tedy nevím, ale to nesplnil. Prostě nuda, šeď, trošku to voní, ale prostě voda ve spreji, nějakou významnou přidanou hodnotu, kterou jsem čekala všemi deseti, tak tu aby tam člověk těmi deseti prstíky pohrabal. Jako nemůžu proti říct ani jedno slovíčko, ale dost podobně těžko se mi hledají argumenty pro opětovnou koupi.

Live Clean Exotic Nectar Leave-in Conditioner Spray je asi první přírodní sprej, který alespoň něco s mými vlasy udělal. Nebylo to ideální, to vůbec. Jako třeba teď jsem nám koupila Gliss Kur, prostě největší silikonová klasika na rozčesání vlasů... no a to se nedá s Live Clean samozřejmě porovnat, protože to pak ta přírodní alternativa nedělá nic. Ale když vedle sebe postavím, co jsem zkusila ze sprejů přírodního, takže Live Clean proti Natura Siberica a proti Kiss My Face a proti ještě asi alverde a možná i něčeho dalšího... tak je prostě Live Clean nejlepší. Uvolní uzlíky a zacuchané vlasy, lehce zjemní a uhladí, tak usnadní rozčesání. Jen tedy možná to byl jen můj problém... ale mi to vonělo jako houby. Asi nechci, aby mi vlasy voněly jako čerstvě utržená houba.



Na závěr si dáme trošku spoiler. Je sice otázkou, jak rychle mi stihnou všechny objednávky dojít, ale listopad byl na nakupování opravdu bohatý. A docela je bohatý i na spotřebu, takže příště to bude o dost zábavnější...
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...