úterý 25. září 2012

Zapečené linky

Tak na úvod si něco ujasněme... toto není recenze. Ve svém bláhovém okouzlení zapečenými linkami jsem právě ve fázi hromadného nakupování. A tak mám doma linky černé, modré, zelené a hnědé od tří různých výrobců (jedny jsou dokonce přírodní) a pořád se tak nějak nemůžu rozhodnout, které jsou lepší. Asi to zatím uzavřeme s tím, že všechny stojí za to, a povíme si pohádku o tom, co je na zapečených linkách tak skvělé a čím jsou vlastně tak odlišné.



Jsou zapečené. Takže asi něco vydrží, mají delší dobu trvanlivosti a nemůžou vyschnout. Nebo jako můžou vyschnout, když je namočíte, ale to tak nějak patří ke koloritu hry a není to ničemu na obtíž.

Na sucho si s tím moc nezakreslíte. Nevím proč jsem si významnou část svého kosmetického života myslela, že zapečené linky jsou jenom luxusně pojmenované stíny. Stíny na mokro používám jako linky hodně často... a fakt to není to samé. Voda smíchaná se stíny je vlastně spíš taková hmota tekutějšího rázu... zapečené linky smíchané s vodou je úžasně pigmentovaná tekutina, transformace směr tekuté linky je víc než zřejmá. A hlavně, když jsou zapečené linky suché, tak z nich nějakou tu pigmentaci nevytřískáte ani důraznou domluvou.



Zapečené linky si nanáším vlastním štětcem, což pro mě je neskonalá výhoda, často si se štětečkem přibaleném k tekutým linkách nerozumím. Kdežto tady si můžu vybrat... zkosený, se špičkou, rovný... to, jaký použiji tvar štětce, je na mně a ne na výrobci linek.

A jak takovou zapečenou linku používám? Namočím štěteček, pošmrdlám linky, voda se obarví, podle toho jak moc tekutou (to pak přidám trošku vody) nebo hustě pigmentovanou (to nechám vodu spíš vsáknout a pak teprve nabírám barvu) chci, tak reguluji přísun vody. Kromě vody můžete použít tzv. sealer, což je speciální tekutina pro vytvoření linky z čehokoliv (sealer prodává Illamasqua nebo Inglot a určitě i jiné značky, já po tom nikdy moc nepátrala), možná je lepší dělat si linky se sealerem, protože potom jsou i voděodolné...


Jestli pořád nevíte, jak na to, tak Borůvka k tomu nedávno natočila velmi názorné video, které prozradí vše. Já si ty linky sice dělám zkoseným štětečkem a zatím doluji jenom jedno ložisko, ale jinak je to úplně to samé.

Tak tenkou linku, jakou si udělám se zapečenou linkou, jsem si ještě nikdy před tím neudělala. Tak dokonalou mezilinku, jakou si udělám se zapečenou linkou, jsem si ještě nikdy před tím neudělala. Tak přesnou linku, jakou si udělám se zapečenou linkou, jsem si ještě nikdy před tím neudělala. Tečka. Domluvila jsem. Nemám co dodat.

moc se mi líbí ten přirozený efekt linky-nelinky-mezilinky-bezřasenky.
o nějakém tom full-effect-eye si pohádku povíme třeba příště

středa 5. září 2012

Zapletené copy, zn. vodorovně

Abych řekla pravdu, copy mě nikdy moc nebraly. Přišly mi takové zastaralé, navíc mi kdosi řekl (kdysi když mi bylo patnáct), že s copem vypadám jak Božena Němcová... No a Božena Němcová není zrovna sex- ani jiný symbol, kterému byste se chtěly v patnácti podobat. Takže... děkuji... nic pro mě.

Copům vlastně začínám přicházet na chuť až teď. Nejdřív tady byl fakt, že moje stále delší a hustší vlasy nebyly vhodné pro culíky, bolela mě z toho hlavy a stejně mi culík nedržel. Ukázalo se, že jednoduchý cop je dostačujícím řešením. A taky jsem poprvé zahlédla cop zapletený vodorovně. Kdysi dávno jsem ho viděla v Lipstick Jungle seriálu (nepamatuji si vůbec, který díl, byl to některý mezi posledními - ten cop byl obrácený francouzský zapletený od ucha k uchu) a řeknu vám, že to vypadalo úžasně. Problém ovšem je, že mi takto udělaný cop moc nedrží a většinou z toho vyleze cop nakřivo (ten skoro až právě teď velmi populární z Hunger Game, jo a takový se mi moc nelíbí).

Postup: Tajemství takového copu jsou tři. Za prvé musíte zaplétat prameny dospodu, tak vznikne ten obrácený efekt. A za druhé je lepší zaplétat nejdříve spodní pramen (na mojí ukázce to tak není, asi jsem zapomněla), pak mi cop lépe drží ve vodorovné poloze. Třetím minitajemstvím je fakt, že vlasy přidávám k prostřednímu pramenu, přijde mi, že pak ten cop ještě lépe drží vodorovně. Stejně si ale musím vypomoci sponkami a cop mi prostě takto držet nebude asi nikdy. Pokud někdo znáte fígl, jak to udržet rovně, tak mi to prozraďte, jinak já asi s tímto copem končím. (Na obrázku mám konec jen tak zamotaný do drdůlku, mám hodně sestříhané vlasy, takže ten konečný volný cop nevypadá moc dobře)


Trošku víc rovně mi to vyjde, když dělám cop od jednoho ucha zapletený jen ze dvou pramenů a u druhého ucha z toho udělám normální cop ze tří pramenů. Ale pořád to není ono a přesně, co bych si představovala.

Postup: U jednoho ucha si oddělte dva prameny, ty zaplétejte směrem ke druhému uchu. U druhého ucha použijte zbývající vlasy (z předušní zóny) jako třetí pramen do obyčejného copu.


A tak mou nejoblíbenější variantou se stal zapletený rybí cop, který možná ze začátku vypadá dost divně, taky jde šikmo přes celou hlavu, ale během několika desítek minut si ty vlasy posedají a sklouznou dolů, pěkně se sformují na temeni hlavy a vyjde z toho takový uvolněnější styl, který mě zatím neomrzel.

Postup: Úplně nahoře hlavy někde nad uchem oddělte dva malé prameny vlasů. Pleťte rybí cop, jen vlasy nepřekládejte z jednoho pramenu na druhý, ale přibírejte vlasy z okolí. Tak pokračujte kolem ucha, na týlu zabočte doprava/doleva (podle toho, z které jdete strany), až vám u druhého ucha dojdou vlasy, tak pokračujte normálním rybím copem. Upravte vlasy do požadovaného tvaru. Plete se to docela těžko, je to piplačka, trvá to dlouho a bolí mě z toho většinou ruce... ale ten efekt mi za to stojí.



Postupy jsou psané pro pokročilé, pokud jste cokoliv z toho nepochopily (třeba francouzský cop, zaplétání, rybí cop, cop ze dvou pramenů), asi spíše konzultujte YouTube. Třeba Petra určitě dělala tutorialy na různé zapletené a francouzské a obrácené copy...
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...